Je za námi největší reprezentační nápor, jímž je každým rokem festival s dvouhlavým orlem v erbu, Brutal Assault. Nevyměkli jsme a opět rozjeli kola naší dodávky, abychom mohli dovézt starý, dobrý, známý stánek s kostkatou lebkou. Posílení představou enormního zájmu, o němž svědčil počet objednávek k osobnímu odběru, rozložili jsme náš přenosný čtyřdenní domov a šli se bavit, abychom nezlobili v průběhu vaší cílené či náhodné docházky.
Warm-up
Do víru dění nás vtáhli blackoši Stíny Plamenů. Z reality paradoxně vyvedli velmi reální Gride, po nichž už se jásalo „Slava“, poněvadž Silent Stream of Godless Elegy předvedli evropskou úroveň, jež se na českém území stále nevídá tak často. Během následující fireshow se otočil kříž a my uléhali do neznáma, avšak spokojeně a beze strachu. Největší extrémně metalový kolotoč u nás rozpažil své tlapy, aby objal všechny posluhovače, jimž koluje v žilách černá krev a jejichž ostré drápy vyškrabují ve stěnách vojenské pevnosti milované chásky jako Sepultura, Satyricon, Motörhead či Morbid Angel.
Čtvrteční invazi těžkooděnců jsme se ubránili: stánek má již pevné základy. A že zacházíme se zákazníky v kožených a zakrvácených rukavičkách, je vryto do paměti mnoha z vás. 8-) Náš mobilní příbytek skrýval dobře známá firemní trička i kupóny se slevou. Poprvé jsme mezi dárkový arzenál zařadili trička s nejproslulejšími metalovými hordami (Motörhead, Megadeth, Metallica…). Měli jsme v plánu nadělovat špunty do uší ve speciálním váčku s naším logem, jenže ty zůstaly někde v Himalájích. Ale nebědujte, prosím. Je po Brutalu, tudíž špunty zavál čas, ačkoli nás netěší, že jsme nemohli přispět k ošetření vašich sluchových kanálů. Hukotu se totiž neubránil nikdo, komu bije kovové srdce v hrudi.
Nekončící úžas
První regulérní festivalový večer vypustil hned několik velkých jmen, k nimž jde obecně vypsat superlativy jako bravura, vyspělost, kultovní či legendární status, skvělé vystupování a v neposlední řadě vynikající a neotřelá muzika. To vše a ještě víc měli Motörhead, Suicidal Tendencies, Morbid Angel i SepticFlesh. Co některé kapely neměly úplně v pořádku, byl zvuk. Jenže ten závisí nejen na zvukařích a aparátu, ale rovněž na větrných podmínkách a místě, na kterém se zrovna postávající fanoušek nachází. Jinak je slyšet hudba pod pódiem, jinak u zvukaře, jinak na vyvýšeném hledišti, na které byl i letos vstup za poplatek povolen.
V pátek mě osobně strhli na svou stranu First Blood. Pak jsem se dostal ke kapelám až k večeru, kdy se ale teprve začaly dít věci, panečku! The Exploited – Katatonia – The Dillinger Escape Plane. Co formace, to jiný styl, avšak jedno mělo vyjmenované trio společné: můj nekončící úžas! Především dvě poslední byly zážitkem, na který jen tak nezapomenu. O to silněji působil kontrast vyvstávající z nudnějšího (nikoli slabého) vystoupení Satyricon. Jejich předchozí návštěva Brutalu ve mne vzbudila mnohem spokojenější pocit.
…a velké finále
Poslední hrací den mě dostal před pódia až s nástupem znovuzrozeného hardcorového jména Blood For Blood, v jejichž koncertní sestavě působí už přes rok Billy Graziadei (kytara a vokál v BIOHAZARD). Dobrý koncert, jenže ne tak působivý jako večerní show As I Lay Dying. Ještě teď mě bolí celé tělo! Dvakrát wall of death, circle pits a moshovačka nonstop. Šupec dávka z kaťuše. Masáž!!! U Sepultury na mě přišla už taková únava, že jsem po třetí skladbě chtě nechtě musel do stanu, abych nechal tělo a mozek odpočinout a připravit na cestu zpět – řízení je holt moje povinnost od počátku festivalového objíždění (letos již čtvrtým rokem). Z doslechu je mi známo, že ani ostatní kapely nezahálely a otiskly výraznou stopu v pamětích metalistů soustřeďujících se v pevnosti Josefov.
Co závěrem? Inu že příště jedeme zas! 8-) Už nyní přemýšlíme na úpravách a proměnách v prezentaci Metalshopu. 5. rok výjezdů budeme chtít určitě zpestřit. Těšte se, raráškové a pekelnice! Opět za rok: přijedeme, obdaříme a vypadneme! :-D