Mohli jsme je vidět po boku veličin jako Slayer či Slipknot. Nikdy nám ale Trivium nepředvedli svůj majstrštyk v plné parádě, bez časového omezení a za účasti všech patřičných koncertních propriet, které dělají z jejich show něco magického. Je čas přepsat dějiny – Trivium už ve čtvrtek poprvé přijedou ukázat, zač je toho ten nejkvalitnější americký metal! Metalshop se naplno ponořil do vln aktuální Trivium mánie a výsledkem je výživná retrospektiva, soutěž o dva lístky do pražské Lucerny a další vybrané laskominy… IIIIIN WAAAAVES!!!
Jeden z milionu
Jednou za čas přijde na svět dítko, které se silně vymyká svému okolí a už do vínku mu je dána predestinace k něčemu velkolepému. S podobným osudem se podle všeho narodil také jistý mladík s japonsko-americkými kořeny, říkejme mu třeba Matthew Kiichi Heafy, jenž sice nebyl mimořádný sportovní talent, ani ho ve dvanácti letech neposlali rovnou na vysokou, zato už v ranném věku dokázal na kytaru zahrát to, co se jiní marně učí celý život, a tak jej to pochopitelně začalo táhnout směrem k rockové hudbě. Bohem obdařeného muzikanta si samozřejmě velmi rychle všimli na podobný styl muziky orientovaní spolužáci, a to je ve zkratce příběh zrození Trivium. Zrození formace, která už o pár let později dobývala světová pódia… ale pěkně popořadě.
Debut a světový průlom
Nově ustálená partička muzikantů začíná s přípravou prvních demáčů a jako každá velká kapela současnosti měla štěstí hlavně v tom, že svou demo nahrávku poslala ve správnou dobu správným lidem na správné místo. Konkrétně šlo o menší německý label Lifeforce, jenž díky svým skromnějším podmínkám vyhovoval potřebám postupného rozletu floridského kvartetu naprosto dokonale. Píše se tedy rok 2003 a Trivium s tehdy sedmnácti (!!!) letým Heafym vydávají čistě metalcoreový debut „Ember to Inferno“. Nebudeme si mazat med kolem úst, pravděpodobně to nebyla ani tak kvalita samotného počinu, jako spíš prozíravost velké nahrávací společnosti Roadrunner Records a silně distinktivní funkce zpěváka a kytaristy Matta Heafyho (přecejenom, kdo může říct, že má ve svém středu post-puboše, co si dává ke svačině o generaci zkušenější muzikanty), které Trivium přihrály lukrativní smlouvu u zmiňovaného velko-vydavatelství.
A právě tento tah byl v historii Trivium do této chvíle asi tím nejdůležitějším. Příchod k velké společnosti Trivium oslavili menším personálním rošambem v podobě angažování kytaristy Coreyho Beaulieua a baskytaristy Paola Gregoletta a o svěží síly posílený soubor nahrál v roce 2005 veleúspěšnou desku „Ascendancy“ – s odstupem času určitě jednu z nejsilnějších desek zlatého metalcoreového období první poloviny předchozí dekády. Pro Trivium šlo v té době vše jako na drátkách – album vykazovalo skvělé prodeje, magazín Kerrang! jej dokonce označil za nejlepší desku roku, ale tím vším si na sebe hoši pochopitelně tak trochu upletli bič.
Křížová výprava za Šogúnem
Navázat na tak ohromný sukces, to totiž není vůbec nic jednoduchého, o čemž se přesvědčili i Trivium. Už rok po „Ascendancy“ vychází novinka „The Crusade“, a i když rozhodně nejde o žádný propadák, můžeme ji rozhodně označit jako nejvíce kontrovezní nahrávku v diskografii Trivium. Po chuti nebyl velké části posluchačů hlavně přechod z do té doby bezchybně zvládnutého metalcoru na docela okaté, byť určitě dobře zvládnuté, vykrádání Metallicy a dalších úspěšných thrashových kapel. V té době bylo velmi důležité, aby kapela svým dalším krokem neudělala podobnou botu jako v případě „The Crusade“, mohl by to být totiž její předčasný konec.
Klid, Trivium svou menší krizi zvládli na jedničku s hvězdičkou, když v roce 2008 vydali opus „Shogun“ a věčně nespokojené kritiky nadobro umlčeli. Jejich dosud nejlepší deska? Dost možná. Jejich dosud nejepičtější deska? Na to vemte jed! Trivium výrazně zapracovali na kompozici svých skladeb a výsledkem byly na kapelu nezvykle dlouhé, nicméně po celou dobu stopáže bravurně zvládnuté skladby, jež bez vyjímky potvrzovaly rostoucí kreativitu flordiského spolku. Ostatně, výše uvedené video k písni „Throes Of Perdition“ hovoří za vše. :)
IIIIIIIIN WAAAAVES!
Desetiletka na scéně nám uběhla jako voda a my nahlížíme na dosavadní epilog celého hudebního příběhu Trivium. Oním epilogem je letošní nahrávka „In Waves“ – album, které do sebe snoubí vše, čím si Trivium prošli za necelou dekádu svého vývoje a snaží se jednotlivé prvky jejich hudby kombinovat tak, aby si na své přišel každý – zároveň se ale kapela velmi variabilním pojetím desky tak trochu oprostila od svých žánrových souputníků. Zmiňované spojte s velmi podařeným a po všech stránkách sugestivně působícím vizuálem desky (obal, videa, promo fotky – vše produkováno pod dohledem kompletního týmu lidí) a dojdete ke kulminaci toho, co už ve čtvrtek bude k zhlédnutí naživo(t) v pražském Lucerna Music Baru!
SOUTĚŽ O LÍSTKY, PLAKÁT A VLAJKU!!
Jelikož tuto událost bereme jako sladkou třešničku za letošní koncertní sezónou, snažíme se vám zmiňovaný hudební svátek patřičně zpříjemnit. Už několik dní s námi můžete soutěžit o dva lupeny na koncert v pražském Lucerna Music Baru, ke kterému dojde 10. listopadu!
>> SOUTĚŽ O LÍSTKY NA TRIVIUM <<
A to pořád není vše – pokud nám do komentářů k tomuto článku napíšete svou nejoblíbenější desku Trivium, krátce ji popíšete a na závěr připlácnete své hodnocení, dostanete se do slovosování o plakát a tuto stylovou vlajku! Vítěz bere vše.. ;)
Vyhodnocení soutěže o plakát a vlajku očekávajte přesně za týden!
