V devadesátých letech se objevili na sampleru české metalové scény – tehdy dobrý náběh na rozloučení z undergroundovou scénou. Nedošlo k tomu.
Dnes prožívají znovuzrození – nové CD Chimery je na světě a ukáže se v každém košíku na Metalshopu, který dosáhne čtyřmístné hodnoty. U této příležitosti Vám také přinášíme rozhovor s frontmanem kapely, Ryszardem Kowalczykem, pro rumzine.com:
20 let na scéně
Přiznám se, že bylo pro mě velkým překvapením, že CHIMERA stále funguje! Naskýtá se otázka, proč je vaše tvorba pořád tak trochu „pod pokličkou“? Neměli jste někdy chuť vydat legitimní album?
Ryszard: Ahoj, na tom albu právě pracujeme.
Co vás Wiktore vlastně s bráchou přimělo k tomu, že jste se rozhodli hrát s vlastním tátou? Osobě to obdivuji, protože najít společnou „hudební řeč“ s těmi „staršími“…to je někdy skoro nemožné :)
Wiktor: Původně jsem zaskakoval za kytaristu Bohdana Ježka a nakonec jsem zůstal nastálo. Tento styl mě baví a zajímá, a taky jsem se chtěl něco nového naučit. Posloucháme podobnou hudbu, i když názory někdy máme odlišné… Rád si však poslechnu jejich rady, protože mají o 20 let víc zkušeností než já.
Ryszarde, dokázal bys čtenářům přiblížit jakým způsobem se vaše hudba za ta léta vyvíjela?
Ryszard: Fungujeme od roku 1986, tehdy jsme se snažili o thrash metal a od roku 1991 přibyly klávesy, takže nás to nějak hodilo do košíku s nápisem doom metal. Časem se ten náš styl trochu uklidnil a vlastně se už ani nesnažíme držet nějakého konkrétního stylu, ale máme svoje představy o hudbě, kterou chceme dělat, a která se nám líbí.
Nyní bych se podíval trochu do minulosti. Začátkem devadesátých let jste zrealizovali dvě dema, která sklidila velký ohlas u hudebních publicistů. Jak na tuto dobu vzpomínáš?
Ryszard: Vzpomínám na to s úsměvem, protože jsem tehdy denně rozbaloval několik dopisů od fanoušků, fanzinů a časopisů a taky jsem jim dopisem odpovídal, takže ta komunikace trvala někdy hodně dlouho. Dnes se tomu nechce věřit, žádný e-mail, žádné SMSky.
Pokračování rozhovoru na rumzine …