Pokud by se na základních školách vyučovaly dějiny moderního metalu (blahoslavená budiž to myšlenka), velmi signifikatním políčkem v jejich chronologii by zajisté bylo léto roku 1999. V onom teplém čase totiž vydali Slipknot svou debutovou desku a pak.. pak už nebylo nic jako předtím. Kdo je tehdy nepochopil, nepochopil je už nikdy. Masami milováni i zatracováni. Nositelé maskovaného poselství. Vítejte v bizarním světě Slipknot!
Kukuřičné děti Iowy
Recepis se skládá z následujícího – sebereš co nejsmradlavější masku, navlíkneš se do co nejplandavější kombinézy, seženeš osm stejně nablblých kamarádů a pokud všechno klapne, jak má, stane se z vás nejúspěšnější metalová kapela, kterou na nás vyplivla poslední desetiletka. Pravděpodobně ale skončíte kdesi na lokálních slavnostech, kde bude vaším jediným publikem osazenstvo místního domova seniorů. Čím jsou tedy Slipknot tak výjimeční? Je toho hodně, tak si pojďme společně jejich cestu ke hvězdám trochu přiblížit..
Příběh Slipknot se začíná psát už v roce 1995, kdy trojice Shawn Crahan (perkuse), Paul Gray (baskytara) a Joey Jordison (bicí) spojili svůj talent a entuziasmus v jediném projektu, který pojmenovali Slipknot. Právě v tomto roce také Shawna napadlo začít nosit během koncertů svou starou klaunskou masku. Jestli to bylo z vypočítavosti či vnitřní zkaženosti, ví snad jen on sám. Každopádně ho jeho nohsledi promptně následovali a udělali tak první výrazný krok v jejich snaze odlišit se od přeplněné americké scény. Toto období je pro Slipknot typické častou rotací jednotlivých součástek sestavy kapely, která nakonec vykrystalizovala do následující podoby:
(#0) Sid Wilson, (#1) Joey Jordison, (#3) Chris Fehn, (#4) James Root, (#5) Craig „133“ Jones, (#6) Shawn „Clown“ Crahan, (#7) Mick Thomson, (#8) Corey Taylor
Devět chlápků z Iowy hrajících brutální metal. Není možné, aby se něco takového uchytilo. Kromě samotných Slipknot si toto nemysleli snad jen jediní lidé na světě – zástupci labelu Roadrunner Records, kteří v roce 1999 Slipknot zařadili do své výhně talentů a udělali tak krok, jenž do značné míry determinoval budoucí úspěchy kapely. V téže roce Slipknot vyrážejí na putovní Ozzfest, kde se díky nim na druhé pódium podařilo narvat více lidí než na pódium hlavní, a vydávají svůj eponymní debut, jehož kvality byly oceněny krátce po vydání platinovou deskou. Právě fúze kvalitní hudby a všeho toho teátru okolo dělá Slipknot tak speciálními. Můžete nahrávat kvalitní desky. Můžete být svým zjevem a unikatní pódiovou prezentací zajímaví pro fanoušky a hudební pisálky. Jenom spojením těchto atributů však dokážete vytvořit něco tak jedinečného, jako jsou Slipknot.
Cesta k nadvládě
Masky, kombinézy, čísla členů, bitky na koncertech, energií napěchovaná muzika. Slipknot se dokázali neuvěřitelně prodat a v době, kdy mohutně nastupoval nu metal, vnesli do rocku opět onu spektakulárnost let dávno minulých a zalíbili se médiím. Byla to právě média, jež Slipknot odpálila vstříc milionům fanoušků. Že bylo 99% mytologie Slipknot pouhou novinářskou smyšlenkou, je už tak nějak vedlejší. Svůj účel to splnilo dokonale a hoši i label si mohli mnout ruce. Lidé chtějí senzaci a tou devítka jednoznačně byla. Ať už tomu říkáme prachsprostý kalkul či geniální tah, Slipknot rozhodně uspěli zaslouženě.
Dobře etablovaná značka vydává v roce 2001 svůj druhý počin nesoucí název „Iowa“, jenž je snad ještě brutálnější než jeho předchůdce a sklízí krom mnoha prodejních ocenění i velmi vřelý ohlas posluchačů. Opravdovým krokem kupředu v evoluci muziky maskované enigmy je však až počin „Vol. 3: (The Subliminal Verses)“ z roku 2004, s nímž kapela poměrně razantně změnila svůj zvuk a mezi očekávané vypalovačky zařadila i několik pomalejších skladeb. Některým fanouškům to příliš nevonělo, ale koho něco takového zajímá. Když to prodává a jen tak mimoděk dostanete i cenu Grammy, rozhodně musíte něco dělat dobře.
Nahoru a dolů
Svůj zatím poslední výstřel kapela učinila před dvěmi lety, kdy vyšlo pesimisticky nazvané album „All Hope Is Gone“. Lační posluchači se názvem pochopitelně nenechali odradit a „All Hope Is Gone“ v jeho prvním týdnu na trhu vystřelili k pozici nejprodávanější desky na modré planetě. To už je na metalovou kapelu celkem solidní úspěch, co říkáte? Vše by bylo pro tento metalový kolos ideální, kdyby… kdyby nepřišlo datum 25. května 2010 a informace o tragickém úmrti baskytaristy a jednoho ze zakládajících členů kapely, Paula Graye. Budoucnost Slipknot, kteří si vždy zakládali na svém „bratrství“ a pověstné „devítce“, je od tohoto dne otazná. Názory jednotlivých členů se v tuto chvíli podstatně rozcházejí a jenom čas ukáže, jestli Slipknot ještě někdy přijdou s pokračováním svého eposu. Snad se tak stane, byla by škoda, kdyby svět přišel o jeden ze svých divů.
Slipknot na Metalshopu
Slipknot skvěle prodávají nejenom své lístky a desky, výborně se jim dle očekávání daří i u nás na Metalshopu. Rozšiřte svou sbírku o několik aktuálních kousků, které jsme pro vás zařadili do našeho inventáře:
